Životopis
Studium
2019 – nyní – Komplexní psychoterapeutický výcvikového programu Přístupu zaměřeného na člověka (PCA) dle C.R. Rogerse (celkem 1100 hodin)
2014-2017 magisterské studium: Sociální práce – mikro (případové poradenství) na Masarykově univerzitě v Brně
2011-2014 bakalřské studium: Sociální práce ve veřejné správě na Jihočeské univerzitě

Další větší kurzy:
Motivační rozhovory (60 hodin)
Základy krizové intervence (24 hodin)
Práce s lidmi s duální diagnózou (32 hodin)

Práce
2022- nyní Soukromá psychoterapeutická praxe (osobní a online na portálu Hedepy.cz)
2021 – nyní Rodičovská dovolená
2017-nyní Sociální pracovník a terapeut v Doléčovacím centru Prevent v Českých Budějovicích – individuální a skupinová práce s klienty, kteří se snaží při abstinenci zařadit do běžného života
2014-2017 Kontaktní s sociální pracovník v Kontaktní centrum Prevent v Českých Budějovích – práce s aktuálními uživateli návykových látek
2012-2014 Přímá obslužná péče jako osobní asistentka na Městské charitě v Českých Budějovicích

Koníčky
Jsem vášnivým čtenářem fantasy literatury, a neopovrhnu ani psychologickými knihami. Miluju výlety a dovolené – kdykoliv a kamkoliv, ač za hranice Evropy jsem se dostala zatím jen výjimečně. Během posledních let jsem našla zálibu v adrenalinových sportech a v rámci překonávání strachu z výšek jsem vyzkoušela bungee jumping a lezení na ferratách. Dalšími silnými zážitky pro mě bylo sjíždění divoké vody a překážkové závody (Sparťan a Army run), u kterých jsem málem vypustila duši. Mám ráda jakýkoliv pobyt venku – jízdu na kole, pěší tůry, i třeba jen pěstování na zahradě. Také jsem velkým fanouškem seriálů, a s netflixem jsme velcí přátelé. Poslední dva roky jsou mé koníčky ve velké míře zastíněny koníčkem novým, a to je péče o syna. Věřím ale, že se ke všemu opět postupně vrátím.

Jak jsem se dostala k terapii
Vzhledem ke vzdělání a k práci, kterou jsem se rozhodla vykonávat, jsem se dostala velmi brzy do kontaktu s lidmi, kteří byli v životě více či méně nespokojení, kteří se sebou chtěli něco dělat, ale mnohdy na to neměli sílu, prostředky, nebo nevěděli jak na to. V prostředí neziskových služeb je velké procento pracovníků, kteří různými typy psychoterapeutických výcviků prochází, aby mohli lidem více pomáhat a při pozorování práce zkušenějších kolegů jsem věděla velmi brzy, že i já jednou do psychoterapeutického výcviku nastoupím. Roky běžely a já stále ještě nebyla rozhodnutá, který výcvik zkusím, je tolik zajímavých směrů a každý je něčím jiný, jak vybrat ten, který mi bude sedět?
Při řešení těžké rodinné situace jsem se rozhodla vyhledat sama pomoc psychoterapeuta, částečně i z důvodu sebezkušenosti a poznání svých možností. I po vyřešení této situace jsem se rozhodla ze studijních důvodů, a z nutnosti vybrat si výcvik, hledat vhodného terapeuta, někoho, jehož styl mě osloví a pomůže mi vybrat výcvik, který pak budu studovat.
Po asi 4 neúspěšných pokusech jsem vyzkoušela terapeutku v PCA směru a brzy jsem věděla, že je to ono. Na terapiích jsem si připadala, že můžu cítit vše, i to, co bych raději necítila. Že neřeším kraviny, že má témata jsou dostatečně dobrá, i když se někdy omílají a nemají (pro mě) dostatečně rychlé řešení. Brzy jsem se rozhodla, že tento výcvik chci vyzkoušet.
Delší dobu jsem čekala na otevření nového běhu výcviku a v roce 2019 jsem konečně podstoupila přijímací řízení a byla jsem přijata. Od té doby jsem zvládla absolvovat více než polovinu výcviku a tak mohu nyní oficiálně pracovat s klienty. Doufám, že se mi podaří poskytnout Vám také ten pocit přijetí, který jsem zažívala já.